Live

Říkal mi přítel

Říkal mi přítel:
Ve městě je fofr
V barech je fofr
V tobě je taky fofr
Jo jasně je to fofr

Říkal mi přítel:
Milá mi umřela
Zapálil jsem její auto
Bylo to rychlý
Nikdy se nedoběhnu

Říkal mi přítel:
Padaj mi vlasy
Šediví mi kůže
Nemusím klepat popel z cigarety
Odklepne se sám

Říkal mi přítel:
Slejzaj mi nehty
Krvácej mi dásně
Žiju nějak obloukem
Nikdy se nedoběhnu

Říkal mi přítel:
Baráky stojej
Jo jasně že baráky stojej
Milá je v nedohlednu
Nikdy se nedoběhnu

Říkal mi přítel:
Ve městě je fofr
V barech je fofr
V tobě je taky fofr
Nikdy se nedoběhnu

 

Filip Topol
1992-93

Prší 1

Prší
Divná hudba kokrhá v posteli
Prší
No a co? říkáš
No nic – Prší

Lesknou se dlažební kostky
Jistěže se lesknou
prší
Už asi jenom hladit –
Divná opera kokrhá
Naše dcera kokrhá

Doktor se skovává
Doktor se zkovává
Prší
symfonie se propadá
Že by sme tomu nevěřili?
Málem jsme spolu v tom dešti uhořeli.
Prší. Dál.

 

Filip Topol
1992-93

Anděl

Únava má křídla jako anděl
sklápí je a sklápí
halí tě

Drž hubu
poser se
ječ
marni to
chmátni
chmátni si po andělovi
trhej mu křídla jako mouše
padej
vypadni
nemáš vobraz
nejseš ve vobraze

Anděl má únavu
anděl svítá
anděl už zapomněl zpívat

Drž hubu
nejseš sám
a anděl vypadá
úplně stejně
jako když Alain Delon nasedá do auta
di radči na ten potrat
padá listí
a tebe sejmu
lešení
není marný
má bezvadný trubky
kurvy je maj rády
pal
pal do svý džungle
z pampelišek

Ale anděl je
Ale anděl je
Jen se schovává za kamenem

 

Filip Topol
1992-93

Russian mystic pop op. V.

Na Ruským kole
v závrati města
přes Zámek hrůzy
vulgární cestou

Tuberou ruskou
vznášíš se vzhůru
tenhle plamen
zmate i můru

Na Ruským kole
říkám si vole
láska se děje
nahoře dole

Na Ruským kole
plamen jak balet
i vražda můry
přestane bolet

 

Filip Topol
1992-93

Překvapení

Po kapkách, jen po kapkách
otáčí se muž
pomalu se otáčí muž
Rozmach paže – přál bych si – všechno smaže
Pohazuje s darem prošel bodem
prošel varem prošel peklem prošel varem
nedarujem
Mladý muž na zeměkouli
bez paměti bez objetí jen se choulí
jen po kapkách, jen po kapkách
jen pláč klavíru
s rakví na míru – líbat se v upíru
Otáčí se muž, pohazuje s darem
Otáčí se za svým zmarem
Nastav tvář vesmíru – bude to dlouhé.

 

Filip Topol
1992-93

Allegro I.

Říkala: Láska bude jako klenba
Říkal: Já eště musím tam zaběhnout.
Vůbec si nerozuměli

Říkala: Jenom tancem?
Říkal: To taky de, ale pak se vrať.
Vůbec si nerozuměli.

Říkala: Hraje skvělá hudba, asi pudu tančit.
Říkal: Slepnu.
Vůbec si nějak nerozuměli.

 

Filip Topol
1992-93

Allegro II.

Jsem konstruktivní.
Jsem konstruktivní.
Jsem konstruktivní, až je mi z toho zle.

 

Filip Topol
1992-93

Allegro III.

Dívenky poskakují
trošku se čertí

Dívenky poletují
v koutku se chichotají

Dívenky zkrátka sou
tvrdej rocker bledne

 

Filip Topol
1992-93

Piráti

Jsem pirátem
mezi křesťany
Jsem pirátem
mezi židy
Jsem pirátem
mezi muslimy
Jsem pirátem
mezi budhisty
Jsem pirátem
mezi hinduisty
Jsem pirátem
mezi piráty
Chm řekla
tak já skočím pro cigarety

Filip Topol
1992-93

Hotel

Je hrozný spát v hotelu
někde u moře
v cizí zemi

Dole čeká chlap
až mu to zaplatíš

 

Filip Topol
1992-93

Prší 2

Žij ten život.
Kočka poškrábala okap.
Prší. Dál.

Na stěnách je břečťan.
Kilián chodí po podlaze.
Žij ten život.

Mládí, dospělost, zralý věk.
Pak pach hlíny.
Musí bejt zvláštní pocit
deště na rakev.

Prší. Dál.
Žij ten život.

 

Filip Topol
1992-93

I´m lucky

 

I´m lucky
vždyť ty taky
nad městem sou
slunce mraky

I´m lucky
vždyť ty taky
v noci budem
pouštět draky

I´m lucky
vždyť ty taky
z draků zbydou
jenom vraky

I´m lucky
vždyť ty taky
z noci zase
plíce saze

I´m lucky
vždyť ty taky
ty seš slunce
já zas mraky

I´m lucky
vždyť ty taky
můžem se líbat
do nedohledna

Filip Topol
1992-93

Ukradli

Ukradli jsme si lásku
Ukradli jsme si něhu
Ukradli jsme si víru
Ukradli jsme si pokoru
Ukradli jsme si světlo
Ukradli jsme si tmu
Ukradli jsme si sami sebe

 

Filip Topol
1992-93

Jsem zmatený

Jsem zmatený
Jsem zmatený
Jsem zmatený jako kus kamene

I was the man in the rain
and now I´m the man in the sun
but it´s the same same same
like in the rain

Jsem zmatený
Jsem zmatený
Jsem zmatený jako kus kamene
co si počnu až to přestane?

I´m fine
Give me the gun
I´m fine
Give me the gun

 

Filip Topol
1992-93

Láska se obrátila na záda

Láska se obrátila na záda
Láska se obrátila na záda
Slunce se spustilo po provaze
Bože můj Bože muj už je to tu zase

Láska se obrátila na záda
Přitom tě má tolik tolik tolik ráda
Za rohem čeká bezbarevná zrada
Za rohem čeká bezbarevná křivdy
Tak se neobracej

 

Filip Topol
1992-93

Letenka

Letenka

 

Filip Topol
1992-93

Bajka

Nad vodami se vznášel. Se vznášel, vznášel a vznášel. Pod ním se vznášely 4 země. Každá byla spojená prknem. Dlouhým, vonícím jen trošku skořicí.
LÁVKY SE NEVZNÁŠELY.
Blízko 4té země se lávky křižovaly. Svítilo tam světýlko – na něčem zcela nejasném – připomínalo to zkamenělou svou.
První Země: koník se vzbudil, pohodil hlavou, otevřel levé oko a zadíval se na Měsíc, kdybyste se podívali do jeho levého oka, viděli byste Měsíc. Hříva hladila, tělo se třáslo, boky se chvěly, zašvihal ocasem a trhnul hlavou, řetěz se přetrhl, koník se vzepjal na zadní a vykop dveře a běžel. Skotačil a i když měl strašnou chuť na mladé větvičky – běžel. Růžová morda koníka v záři Měsíce briliantěla. Koník je statečný a běží.
Druhá Země: To byla pustá země. Nic a nic a nic. Vítr se choulil, byl rozmrzelý a nešťastný. Nelíbilo se mu. Povál si sám se sebou a pak mu to došlo. Vztyčil se a vyrazil.
Třetí Země: On si přeležel v noci tlapku a bylo mu mizerně. Zívnul. Chtěl eště spát, ale byla zima. Dal si tlapku přes čumák a chvíli ležel. Vstal a zíval, pohled se odrážel od Měsíce, chodil, nevěděl, pak zavětřil. Byl to krásný pes. Silný, hustá srst, zuby jako malé rybky v rychlé studené vodě. Pak zaštěkal a vyrazil na krásných nohou, jazyk ven a oči upřené.
Běželi. Letěli. Křičeli.
Dychtivost sama.
Setkali se na křižovatce lávek, kousek od 4té země. Dívali se na sebe, byli trochu udýchaní a chvěli se očekáváním.
Koník: Dobrý den.
Vítr: To...
Pes: No já...
A snášel se, snášel a snášel a pak se snesl z hluboké modři, nádherným obloukem Krahujec:
"Co blbnete, musíte to najít."
Koník, Vítr, Pes: "My víme."
A přeběhli všichni tři do 4té země.
BYL TO HNUSNEJ KRAJ!
Měli hledat zub posledního z lidí. Našli ho. Koník ho vyhrábl kopytem, Pes ho vyčenichal a Vítr kolem nich hrál hudbu. Krahuje kroužil. Na všech se leskl Měsíc. Kapalo to jako voda.
"Co teď? Bojím se," řekl Koník.
A Vítr. "Já bych radši..."
A Pes: "Jsem s váma."
Krahujec zakroužil, odlesk Měsíce v oku a řekl:
"Dotkněte se toho zubu" a zasmál se.
Koník zahrabal kopytem, Vítr znehybněl, Pes vycenil zuby a pak se ho dotkli.
UMŘELI.
Všude, ale opravdu všude, hrála hudba, krásná hudba, a Krahujec odlétal, až z něj zbyla jen malinká tečka, aby se mohl opět vznášet nad Vodami.

 

Filip Topol
1992-93

Muž na chodníku II.

Nemůžeš to zabalit!
Ber to tak jak to je!
Jseš muž na chodníku!
Jseš muž na chodníku!
A jestli chceš tak mi můžeš vyprávět!

"Jo dneska ráno jsem se vzbudil do smradů
kuchyně.
Předtím jsem se procházel po dvou třech
periferních čtvrtích
V televizích hráli dva tři fotbaly
a chlapi si v tom odpoledni přejížděli po stehnech
– tak na povrchu – jak ty džíny šustěj.
A já se snažil mluvit o lásce a o tom že je nutný
proměňovat život a já se snažil.
A pak jsem se probudil do smradů kuchyně – Ale

Tohle není vyprávění!
Tohle není další příběh!
To je jen další masakr!"

Pokračuj!
Ber to, ber to všechno!
Jseš muž na chodníku!
Jseš muž na chodníku a tak mi vyprávěj!

"Jo možná dneska večer budu usínat
ve smradech kuchyně.
Myslet na to co říkali známí v R. Myslet na svý
dvě tři
periferní nebe a snažit se mluvit sám se sebou
o tom jak
prorazit kruh a normálně letět.

Chlapi si budou jezdit po stehnech a pude jim
o život.
Každýmu de o život.
Možná změněj program
a já budu chodit a řvát: Jsem muž na chodníku?
Jsem muž na chodníku? Jsem muž na chodníku
ve smradech kuchyně?
Ale
Tohle není vyprávění!
Tohle není další příběh!
To je jen další masakr!"

 

Filip Topol
1992-93

Když pudeš domu

Když pudeš domu
tak si klekni

Slušně pozdrav
a pak si klekni

Když pudeš po ulici
tak moc nečum

Když pudeš do metra
tak se nepoť

Všechno to udělám
než zavřeš oči
Jen je mi divně
nad obočím
Sem ňákej divně sjetej
než zavřeš oči
svět se točí

Nevalchuj to prádlo
teče špína

Nekrm holuby
je za to pokuta

Když pudeš domu
tak si klekni

Slušně pozdrav
a pak si klekni

Všechno to udělám
než zavřeš oči
Jen je mi divně
nad obočím
Sem ňákej divně sjetej
než zavřeš oči
svět se točí

Když pudeš do kina
tak se neboj

Máš krásný zuby
blahopřej si

Před domovem
si vždycky klekni

Chyba je jen ta
že bydlíš na ulici

Všechno to udělám
než zavřeš oči
Jen je mi divně
nad obočím
Sem ňákej divně sjetej
než zavřeš oči
svět se točí

 

Filip Topol
1992-93

Pětinová

Mraky se vznášej
tak jak kráčíš
voda plyne
tak jak pláčeš
Moc neplač
Moc si nevykračuj
drž se zpátky
dole v hlubinách

Nervů bublání
Nic nechrání
Ani nebe
Ani moře
Ani tebe

Mraky se vznášej
Voda se vznáší
Lítaj v tom draci
z omítky a ze železa
urvaný ze srdce
Vysoko vysoko a leť pryč
leť pryč
Můžu ti říkat
Záhuba
Pomáhá jen vítr
Ale

Nervů bublání
Nic nechrání
Ani nebe
Ani moře
Ani tebe

Nemůžeš se stát mrakem
Ani větrem ani plynoucí vodou
Snad jen drakem blemtajícím vrakem
Žiješ naruby s něhou v prstech
Drž se zpátky
dole v hlubinách

Nervů bublání
Nic nechrání
Ani nebe
Ani moře
Ani tebe

Tak leť pryč leť pryč
Ledy tě nesevřou
Chodníky neskřípnou
Dusot v hlavě
Pravidelné odčítání smetávání
necháš za sebou
Moc neplač
Moc si nevykračuj
Jenom leť
Ale drž se zpátky
dole v hlubinách
břichem nahoru
s úplňkem v oku

Nervů bublání
Nic nechrání
Ani nebe
Ani moře
Ani tebe

Žiješ sen
Sny se rozbíjej
Sny klesají vznášením
spirálou lásky
v konečcích prstů
špinavých mostů
K nebi a k větru
nebudeš volný
Ale leť leť
Daleko za obzor
své vlastní hlubiny

Nervů bublání
Nic nechrání
Ani nebe
Ani moře
Ani tebe

 

Filip Topol
1992-93

Russian mystic pop op. III.

Já celou noc chodil
po tom rodným městě
po barech mi hrály
přenádherný žestě

Doma děti s ženou
o mě se bály
malej Karlík s Vénou
vůbec nespali

Holka na klíně
kruhy ve víně
bankovek mám plný kapsy
sem v tom nevině
srdce moje duše moje
užívejte naplno
na krchově budu vdět
že sem nežil nadarmo

Moje duše široká
s holkama tančila
šampáňo jim nalívala
pak si znovu skočila

Doma moje žena
ve starým županu
vyčerpáním omdlela
práskla sebou o vanu

Když sem přišel domů
zas byl křik a vztek
vteřinu sem neváhal
odepjal si vopasek

Nejdřív Karlík potom Véna
nakonec i moje žena
to takový noci
to byla hrozná dřina

Filip Topol
1992-93