Myši v poli a jiné příběhy

Krasobruslař

Pořád vidím krasobruslaře
jak tetuje do ledu znaky
tajný vzkazy nebo klikiháky
ach jak by chtěl
aby tomu někdo rozuměl

Občas se mu povede
zachytit moře v spánku
a nebo zlomený ptáky na nebi
ale on by chtěl
aby si s ním někdo vyprávěl

Ta silueta na ledu
bruslí jako o život
a led pomalu a bez soucitu taje
až jednou provždy pohřbí
ty jeho srdceryvný jinotaje

 

Filip Topol
1999

Tak akorát

No tak jsem dneska
jsem dneska
dneska fakt jsem
vážně smutnej

Nic víc
a nic míň
Tak akorát
Nic tomu nechybí

Není důvod
se tomu bránit
ani chuť
něco s tím udělat
Tak to zkrátka je
a proč by nemělo?
Normálně jsem dneska
celej celej smutnej

Pak už mi chybí
jen chodit v dešti
To k tomu patří
to mám rád
a není to film
je to tak

Že už to tu bylo?
Že to je klišé?
Na to vám kašlu
Proč bych to měnil?
Když je to tak

No tak jsem dneska
jsem  dneska
Vážně jsem
celej smutnej

A chodim v dešti
dlažba se leskne
Oba jsme rádi
že to tak je

 

Filip Topol
1999

A mluvil hlas

Zkus si ten příběh
Stačí jen málo
Stačí se jen trochu odhodlat
a udělat první krok
Tak… jen se o to pokus
Budu  na tebe myslet

Ty zvlněný hranice
se  málem protínaj
Možná ne cíl
ale  něco máš určitě nadosah
Tak se jen pokus
Budu na tebe myslet

Snad to nebude bolet
Snad už to konečně bude krásný
Ale musíš se pokusit
Už není čas jen tak se pořád rozhlížet

A až se o to pokusíš
Dej mi prosím vědět
Abych měl radost
že jsi to přežil

 

Filip Topol
1999

Sedmiboká

Kulhavej den
myšlenky traktory
chodníky vsakujou
bezbranný hovory

Moc lidí mluví
k jednomu uchu
chudák ucha majitel
chudák Stvořitel

Chtěl bych mít dutou hlavu
plnou světla a průvanu
Šeptat jen jedno slovo
a poslouchat ozvěnu...
Ale je to jen sen.

Kde je to slovo, kde je?
Život ho nevydá
a v knihách je jen zrní.
Vím, že jsme ho znali,
ale už toho bylo moc
a my jen tápeme.
A i kdyby jsme ho nalezli,
asi bysme měli strach
ho znovu vyslovit.
A bylo to vůbec slovo?

Nebyl to rak v potoce,
hadřík na trámu,
vzpomínka na otce,
kořalka po ránu?

Nebyl to pocit? Dech? Pohled?
Dotek? Vůně? Nebo jen malej pohyb,
zachvění, nepatrný ani ne znamení?
Ach, proč jsme se ztratili?

Ani Panna Sedmiboká
nezná cestu
a vrátit se nemůžeme
nebo se nám prostě kdoví proč
nechce.

Pomalu
ale zcela jistě
jednou všichni
vykrvácíme

Pak se budem otáčet
ukazovat
a blbě se ptát:
"Kde to jsme?"

A to nebude sen.

 

Filip Topol
1999

Pank – Zamyšlení

Potkal sem přítele
tvářil se  zavile
Co ti je? zeptám se
Ale nic  mračí se
Jen sem se  zamyslel
nad tímhle  století

Co se stalo ? Co se stalo ?
Kolečko se polámalo.
Ale lidi asi ztratili cit
a dvakrát se chtěli vyvraždit
Poprvý to nevyšlo
tak udělali repetici
Taky nic – a tak  a tak
a tak teď šilhaj po Měsíci
Hledaj zkrátka ve Vesmíru
kde Bůh tesař nechal díru
"áký místo kde to vyjde –
vyvraždit se v klidu míru

Tak jim držim  palce v skrytě
Fandim tajně  i nepokrytě
ať se jim to  podaří
ať se jim to  povede
nebo zase  přepadnou je
nedej Bože  nový chutě

 

Filip Topol
1999

Heja! Heja!

Heja! Heja!
Padla už noc!
Volám Tě, milá,
s prosbou o pomoc!

Heja! Heja!
Nebuď smutná, moje milá!
Rozsek sem si lebku!
Tu jedinou co mi zbyla!

Heja! Heja!
Nebuď smutná, moje milá!
Vždyť se jenom rozpůlila!

Od tý doby jsou dny bez Slunce
Vidím jen šeď a k tomu dva Měsíce
Když se rozeběhnu
půlky hlavy mi klepou o ramena
a duše má
duše je ňáká zakalená

Heja! Heja!
Co to říkáš, moje milá?
Že už nemůžeš?
Že už si z toho unavená?

Heja! Heja!
Nebuď smutná, moje milá?
Nebo že by hlava puklá
tvoje srdce rozpustila?

Heja! Heja!
Nebuď smutná, moje milá!
Snad by zase srostla,
kdyby si mě políbila!

 

Filip Topol
1999

Prší 4

Prší
Od nebe k zemi
příčné flétny
po spánku
šumí ve spáncích

Prší
pootevřenému ránu
krápe do úst
místo snídaně
vrkání holubů

Prší
rozsvícená lampa
naplnila zlatem
šálek čaje
a pozdržela noc

Prší
a kéž by dlouho nepřestalo
smývá to špínu
špínu mých vědomí
nahrazuje nadějí

 

Filip Topol
1999

Myši v poli

 

Ráno poledne večer
nebudem uhýbat
až bude jen trochu líp
zastavíme se na  pláži

Ta pláž se vymyká
prostě popsat nejde
Sedneme si do písku
Počkáme ráno poledne večer

Nikdy jsme nežili co se s náma stane
dosud jsme nežili čas má svůj čas
Nebe jsme se ptali voda nic neřekla
stromy se schoulily myši v  poli
V hlubokém údivu na sebe máváme
že ještě jsme že tu jsme

Ráno poledne večer
Mlýny samý mlýny
Až na pláži bez konce
všichni se nadechnem

Budeme se tisknout
až k okraji obzoru
tam si nás vezme
ráno poledne večer

Myši v poli
jsme jenom
myši v poli
Tak proč se furt divíme
že nás to bolí ?

 

Filip Topol
1999

Představy

Mám určitý představy
a elegantní stavy
jsem proti blbostem
sám sobě blbostí


Nepatrnej prach
trochu mám strach
z autodestrukce
mám duši na ruce

Důležitá je dobrá
špatná je nutná
nejlepší je ta
co je vrozená

Do mýho těla
je vrozená
vodjakživa
zaživa pohřbená

Zubama po skle
a střepy v hlavě
střepy mý představy
zaživa pohřbený

Filip Topol
1987

Sou pastýři

Sou pastýři
co na jehlách vedou
svý ovce

Pak noži sdíraj
černý rouno ovcí
sou pastýři
co u ohňů jedi
černý maso ovcí

Ráno dál vedou
zbylé ovce
na jehlách
vedou stáda

Někteří z nich
nemohou spát
má je můra

Některé z nich
tlačí ožehlé maso
černé maso
zabitých ovcí

Mrtvé maso
zvířat

Jáchym Topol
1979